Je vidět že jsi místňák.

Jak to všechno začalo... Denisa, jedna z mých nejlepších kamarádek, se spřátelila s novými sousedy, kterým přijela rodina ze Slovenska na návštěvu. Když už byli takhle daleko od domova, chtěli naši obec více poznat. Takové to info o turistických cestách, kde je jaký památník, starý strom, kaplička, potůček, kde je hospoda, restaurace apod., to na internetu našli, ale chtělo to něco víc. A tak oslovili Denisu, jestli by je obcí a okolím provedla. Jí se to zdálo jako dobrý nápad, a tak začal pro jednu slovenskou rodinu dobrodružný den. Denisa je vzala po okolí, takový ten úvod kde co je, to zvládli rychle, ale pak je vzala k oboře plné jelenů a muflonů. Byli tak nadšení, nikdy dřív něco podobného neviděli. Pak pokračovali dál a Denisa jim začala vyprávět zábavné historky o místních lidech i o ní samotné, byla to taková legrace, že se jim ani nechtělo domů. Vzali to ještě kolem hořícího keře Járy Cimrmana (údajně to byl jeho nedopalek) a šup do místní hospůdky.

Místní hospůdka není jen tak obyčejná hospoda. V její budově se nachází rozhledna bez oken (výhled je vytvořen malbami, které kopírují skutečný výhled pokud by byla budova o něco vyšší), to turisté opravdu nečekali. Zde končila jejich prohlídka malebné vesnice a zrodil se nápad.

Při druhém pivu, to už byla uhašena taková ta palčivá žízeň, se všichni začali bavit o zážitcích uplynulého dne. "Takového průvodce by potřebovala každá vesnice a tebe Deniso, by měli mít jako vzor". A vlastně prvotní nápad byl , že by Denča takhle prováděla více lidí, když by někomu přijel známý, a že by se to časem rozkřiklo. Mě ale napadlo, že by to bylo opravdu boží, kdyby každá vesnice měla možnost se díky místním lidem takhle ukázat turistům, že bychom měli možnost poznat různá místa jako "Místňák".

Kupříkladu, naše vesnička... V tzv. Posrané ulici (opravdu se jí říká posraná) bydlí dcera spisovatele J.Wohlmutha, rodáka ze Semil. Máme tu oboru s cca 30-ti jeleny a muflony. Dále hospodu, kam v době jmenování vyrazil na pizzu a pivečko prezident české republiky P.Pavel (v naší obci bydlel jeho syn i s manželkou a dcerou). Najdete tu splav, kde si můžete svlažit nohy po dlouhém výletu a najít zde barevná zaoblená sklíčka ještě z dob sklářské slávy tohoto kraje. Hořící keř Járy Cimrmana, který dle zvěstí vznikl z jeho odhozeného nedopalku. Máme tu perfektní místa, kde jsou borůvky, maliny, ostružiny. Skvělá místa na houby nebo i hrušky a jablka, která rostou na volně přístupných místech a můžete si jich natrhat kolik chcete. Když byste třeba na podzim chtěli tvořit s dětmi, máme tu krásný strom s kaštany nebo jeřabiny a šípek. Je toho tolik, že se mi to ani nechce všechno psát. 

Přijeďte raději osobně, v Plavech je totiž nádherně.